SÁM SOBĚ LÉČITELEM / Zpracování bylinek

Léčivé rostliny

obsahují látky, které jsou schopny vzniku chorob předcházet nebo již vzniklou chorobu léčit či zmírnit její průběh. Pozitivní účinek na lidské zdraví je u mnoha rostlin nesporný, staletími ověřený a vědecky dokázaný, často se však projeví až po dlouhodobém užívání.
Jsou používané k přípravě léků nebo slouží přímo jako léčivo.

Dělení drog (surovin rostlinného nebo živočišného původu používaných k přípravě léků)
- podle původu na rostlinné (sušené listy, květy, plody, kořeny, kůra, pryskyřice, slizy..), živočišné (med, hadí jed) a minerální (mumio)
- podle způsobu užití na léčivé a užitkové (např. jako barviva v potravinářství)
- podle účinku - diuretika, hypotenziva, kardiaka...
- podle obsahu hlavních účinných látek

Drogy obvykle obsahují směs látek, které účinkují více směry, většinou je jeden dominantní. Je doporučováno drogy střídat, protože si na ně tělo snadno vypěstuje návyk.
Vytváříme-li z drog směsi, je nutné počítat i s nesnášenlivostí některých obsahových složek.
Raději se držme osvědčených receptur.

Čajové směsi

obsahují vždy hlavní účinnou složku "remedium cardinale", dále látky pomocné, které účinky hlavní látky podporují " remedium adjuvans". Konečnou podobu čaje, jeho chuť, vůni a vzhled upravují "remedium corrigens".

Léčivé čaje je možno sladit cukrem, medem nebo jinými sladidly, pokud to nevylučuje povaha nemoci.

Správně chuťově vyvážený čaj však sladit není potřeba.

Na přípravu a uchovávání čajů nejsou vhodné kovové předměty - kov změní nejen obsahové látky, ale i vůni a vzhled nápoje. Nejvhodnější jsou skleněné a porcelánové nádoby. Čaj cedíme přes nekovové sítko.

Používáme-li čaje v malých dávkách, je účelné je pít na lačno, lépe se vstřebávají. Účinek léčivého čaje by se měl dostavit do 8-10 dnů, jde-li o hledisko vyrovnávací (čisticí kúra), neuškodí déletrvající užívání.




Nejznámnější účinné látky v rostlinách

Alkaloidy - dusíkaté sloučeniny mírně zásadité povahy, mají značné fyziologické účinky na lidský i živočišný organismus, většina jedovatých rostlin obsahuje alkaloidy.

Flavonoidy - zlepšují stav cév, prodlužují účinek vitamínu C ( rutin), zadržují v těle vápník, mají antioxidační účinek

Fytoncidy - účinné látky, které ničí bakterie, houby, prvoky, plísně, viry nebo alespoň zastavují jejich růst (antiseptika a antibiotika rostlinného původu)

Glykosidy - složené organické látky. Jednoduchý cukr je v nich vázán na jiný sacharid, nebo na necukernou složku. Vyskytují se v přírodě hojně, často jsou hořké a zpravidla jedovaté (např. náprstníkové -digitalisové glykosidy).

Hořčiny - soubor obsahových látek rostlinného původu s výrazně hořkou chutí. Povzbuzují sekreci žaludečních šťáv a vyvolávají pocit hladu. Jedná se o žlučové a jaterní stimulační léky.

Saponiny - působí močopudně, rozpouštějí hlen, mají mírný projímavý účinek. Působí dobře proti houbovým a plísňových chorobám, v malých dávkách zlepšují vstřebatelnost účinných látek, při větším množství jsou však dráždivé a toxické (mohou způsobit záněty v zažívacím systému).

Silice - směsi těkavých  vonných látek různého typu, mají olejovou konzistenci, nejčastěji jsou to terpeny a jeho sloučeniny, ve vodě jsou nerozpustné, rozpouštějí se v lihu a v jiných organických rozpouštědlech. Nacházejí se v různých částech rostlin, ve zvláštních pletivech. Všechny působí dezinfekčně, některé močopudně, proti nadýmání, povzbuzují chuť k jídlu, na nervový systém...

Třísloviny - se používají jako antiseptika, astringencia. Na nemocné sliznici či pokožce vytvářejí membránu, dochází k ústupu otoků, zánětu, svědění a dráždění. Při vnitřním užítí se osvědčily proti kataru žaludku a střev, proti průjmům.




Bylinkové čaje či další výrobky z nich si můžete běžně zakoupit, nebo si je můžete také sami připravit. Velikým přínosem potom  je, že vždy víte, co si do svých výtvorů přidáte a z jakých lokalit suroviny pocházejí. Nemalá výhoda zcela jistě spočívá i v úspoře financí na pořízení bylinkových produktů vlastními silami.

Tak s chutí do toho! Smile

 

SBĚR,  SUŠENÍ  A  UCHOVÁVÁNÍ  BYLIN

Zpočátku je potřeba mít po ruce některou z odborných knih, s bylinkami se dobře seznámit a umět je bezpečně poznat.

Některé bylinky můžeme pěstovat na zahrádce, jinak svoji "lékárnu" najdete na louce, v lese, podél polních cest...
Výběr lokality sběru bylinek pro vlastní zpracování je velmi důležitý - najděte si místo bez znečištění (ne u silnice, nebo tam, kde hrozí znečištění chemikáliemi, zvířátky apod).

Při sběru šetříme přírodu, neničíme zbytečně rostliny, nesbíráme rostliny vzácné. Pěstujeme-li bylinky za zahradě, přebytky můžeme umístit do volné přírody a pomoci tak zachránit ohrožené druhy.

Doba sběru může být u jednotlivých druhů bylinek odlišná. Např. černý bez a kopřivu je vhodné sbírat za slunka nebo k večeru - dusičnany jsou zatlačeny ke kořenům, třezalku zase sbíráme ráno nebo v noci, největší účinek je popisován kolem sv. Jana. Nadzemní části rostlin se sbírají za suchého počasí, za poledne a odpoledne. Podzemní části (kořeny a oddenky) spíše zjara nebo na podzim.

Raději si zjistěte podrobné informace o nejlepší době sběru v odborné literatuře, ať vaše úsilí připravit si hodnotnou léčebnou drogu zbytečně nepřijde nazmar.

Bylinky sušíme v celém stavu (květy, listy, celé rostlinky, kořeny, oddenky - podle druhu rostliny), drtíme až před použitím.

Sušíme ve stínu, v dobře větrané místnosti - rozložené v tenké vrstvě na roštu či na papíře, nebo zavěšené.

Sušíme-li v sušičce, teplota by neměla překročit 40°C.

Uskladnění bylin -  každý druh bylin ukládáme samostatně, vždy v suchu, chráníme před světlem. Rostliny s květy je vhodnější uchovávat se sklenicích, dále v papírových sáčcích. Do látkových pytlíků se může dostat prach. Důležité je poznačit si vždy druh bylinky a dobu sběru.

Doba spotřeby bylin je do 1 roku od usušení. Byliny s obsahem kumarinů (mařinka, komonice) jsou použitelné až 5 let.

Pro nejlepší účinek při míchání bylin do směsí nepoužívejte více než 3-5 druhů, doporučuje se vždy lichý počet.

 

JAK  SE  BYLINKY  PŘIPRAVUJÍ?

Nejčastější formou použití je nálev, odvar a macerát. Je dobré si v odborné literatuře zjistit nejlepší způsob přípravy pro konkrétní rostlinu, protože některé účinné látky se získávají obtížněji.

 

- NÁLEV  Z  BYLIN

Pokud není psáno jinak, tak 2 lžičky sušené drogy přelijeme 250 ml vroucí vody a přikryté necháme louhovat 15-20 minut. Používáme-li čerstvé byliny, je nutné přidat bylin více, neboť obsahují vodu.

Takto se připravují nálevy zejména z drog obsahující silice (heřmánek, máta, šalvěj..), z měkkých částí rostlin.

-  ODVAR  Z  BYLIN

Provádí se z kůry, kořenů, z bylin obsahujících křemičitany. Droga se přidá do studené vody, krátce se povaří (2 - 3 minuty), některé druhy až 15 minut. Potom ještě ponecháme asi 15 minut stát a scedíme.

 

-  MACERÁT

Výluh za studena připravíme přidáním bylinky do studené vody, ponecháme přes noc, zcedíme a před podáním ohřejeme na 40°C. Takto se připravují byliny s obsahem slizu a škrobu (např. semena lnu, pískavice).

 

Někdy je vhodné způsoby přípravy kombinovat - macerát s nálevem.

 

Další formy zpracování bylinek:

 

- PŘÍPRAVA  TINKTURY A  OLEJE

více info zde

 

- VÝROBA  MASTÍ

Recept podle bylinkáře P. Váni:

Do 500g vepřového sádla vložíme 3 hrsti nadrobno nakrájených bylin, ve vodní lázni, na mírném ohni vaříme 3 hodiny (nesmí se přepálit. Do druhého dne necháme stát, znovu roztavíme, vmícháme 100g včelího vosku, přecedíme do skleniček. Uchováváme v chladničce.

Recept s použitím bambuckého másla.

 

- ZPRÁŠKOVÁNÍ  ROSTLINY

Z usušených, rozetřelých lístků a květů (v hmoždíři roztlučených zrnek, bobulí, jader, kořenů). Možno užívat ze lžičky, naplnit práškem želatinové kapsle zakoupené v lékárně, zapít vodou.


- LÉČIVÁ  VÍNA, LIKÉRY A  SIRUPY

- rostlinné výtažky získané vyluhováním ve víně

- bylinková vína získaná vinným kvašením některých plodů či jiných částí léčivých rostlin (šípkové, bezinkové víno)

- sirupy jsou husté, koncentrované roztoky cukru ve vodě, v ovocných šťávách nebo v jiných výluzích z drog

 

- LÉČIVÉ OCTY

- rostlinné výtažky získané macerací octem

 

- AROMATICKÉ VODY

- vodné nebo lihové roztoky rostlinných silic

 

- ROSTLINNÉ ŠŤÁVY

Čerstvě vylisovanou šťávu můžeme podávat v původním stavu, bez přísad, nebo smíchanou s medem, ev. s mlékem.

 

- BYLINKY  V  MEDU

Do medu lze nakládat bylinky  či plody (rakytník řešetlákový, schizandra čínská..)

Do sklenice střídáme vrstvy medu a nakrájených bylinek nebo pomletých bobulí, nakonec zakápneme propolisem (ovocnou pálenou) pro konzervaci a zavíčkujeme.

 

Poznámka:
Je doporučováno používat především rostliny, které pocházejí ze stejného klimatu, kde žijeme, maximálně adaptogeny z Číny a Severní Ameriky. Byliny pěstované v tropických oblastech pro nás vhodné nejsou, neboť náš organismus ochlazují (ajurvédské byliny).

 

A na závěr si dovolím použít krásnou myšlenku pana Vytáska:

"Ke každé bylince přistupujte vždy s pokorou, poproste o pomoc a poděkujte."

Zdroje:

víkendový seminář  s moravským bylinkářem V. Vytáskem

knihy:

V. Grešík - Léčivé rostliny, P.Váňa - Rady bylináře Pavla, B.Hlava a P.Valíček - 88 rad bylinkářům, J.Korbelář, Z. Endris, J. Krejča - Naše rostliny v lékařství, P. Valíček - Rostliny pro zdravý život




YzgyO