CO JE PŘÍRODNÍ KOSMETIKA?
Přírodní kosmetika by měla obsahovat pouze nebo převážně přírodní ingredience, tedy takové, které pocházejí z rostlin nebo minerálů. Jednotlivé standardy přitom připouštějí různé procento zastoupení syntetických složek, obvykle od 0% do 30%.
Označení organická kosmetika nebo biokosmetika se většinou chápe ještě přísněji – složky by měly v maximálně možné míře pocházet z kontrolovaného ekologického zemědělství a nebo kontrolovaného sběru na přísně vybraných lokalitách, nesmí být testovány na zvířatech a obsahovat GMO. Používání ropných derivátů, syntetických barviv, parfémů a konzervantů je zakázáno.
PŘÍRODNÍ AROMATERAPEUTICKÁ KOSMETIKA
- díky obrovskému množství vůní přírody, které nám jsou příjemné, nám přináší kromě terapie i radost a pohlazení pro duši.
Zdravá duše nám vyhladí vrásky, omladí pleť, vyléčí ekzém a uzdraví celého člověka.
Éterické oleje jsou schopny pronikat hluboko do lidského organismu, příznivě ovlivňují celkový psychický stav člověka, který má pak zpětně vliv na zdravý vzhled naší pleti.
To je jednou z hlavních předností aromaterapeutické kosmetiky ve srovnání s kosmetikou klasickou.
KOSMETICKÉ PŘÍPRAVKY NOBILIS TILIA
- obsahují bioaktivní látky farmaceuticky významných rostlin. Většina surovin jsou rostlinné produkty - éterické oleje, panenské rostlinné oleje, olejové maceráty, lihové rostlinné extrakty, lecitin, vitamíny, chlorofyl, karoten... Pocházejí z ekologického zemědělství, případně ze sběru ve volné přírodě.
- konzervanty a syntetické součásti v některých výrobcích jsou voleny tak, aby co nejméně narušovaly vyváženou přírodní kompozici a zároveň zaručily dostatečnou trvanlivost - zhruba jeden rok.
- neobsahují parafin, vazelínu, ropné produkty, silikony a barvicí látky ani geneticky modifikované suroviny
- nejsou testovány na zvířatech
- český výrobce
SKLADOVACÍ PODMÍNKY: chraňte před slunečním zářením, povětrnostními vlivy, skladujte při teplotě 5-22°C.
OZNAČENÍ VÝROBKŮ:
- Certifikovaná přírodní kosmetika- jasně definuje suroviny, které tato kosmetika může nebo nesmí obsahovat a limituje je pouze na přírodní a z přírody pocházející zdroje
- Certifikovaná přírodní kosmetika ze surovin z ekologického zemědělství -má standardy CPK, musí obsahovat i biosuroviny
ROZLIŠENÍ VÝROBKŮ PODLE OBSAHU SYNTETICKÝCH LÁTEK A KONZERVANTŮ:
- výrobek je složen z čistých přírodních látek, neobsahuje synteticky upravené látky ani konzervant
- výrobek obsahuje podíl syntetických látek nebo konzervant
- výrobek obsahuje částečný podíl synteticky upravených látek a konzervant
VŠÍMEJTE SI VÍCE SLOŽENÍ KOSMETICKÝCH PRODUKTŮ, KTERÉ POUŽÍVÁTE.
PRO VAŠI LEPŠÍ ORIENTACI V ÚDAJÍCH O SLOŽENÍ KOSMETIKY,
JEŽ UVÁDÍ VÝROBCE:
Názvosloví INCI (dále jen INCI) jsou povinni uvádět na kosmetických výrobcích všichni výrobci. Najdete ho vždy za slovy „Ingredients (INCI):“ nebo jen „Ingredients:“. Je sestaveno tak, aby název v INCI jednoznačně určil složku kosmetického výrobku. Názvy nejsou řazeny náhodně. Složky jsou řazeny sestupně od složky s největším zastoupením, přičemž složky které mají zastoupení pod 1% se mohou řadit libovolně.
Příklad: Ingredients(INCI): Aqua, Panthenol, Polysorbate 80, Calendula Officinalis Flower Extract, Citrus Aurantium Dulcis Peel Oil, Sodium Benzoate.
Mnoho výrobců využívá právě možnosti řadit suroviny pod 1% jakkoli k vyvolání zdání většího obsahu účinných látek než ve skutečnosti. Když se zadíváme na shora uvedené složení v INCI, mohlo by se zdát, že obsahuje mnoho měsíčkového extraktu (Calendula Officinalis), leč zdání klame. Jestliže je extraktu pod 1%, může být třeba složky Sodium Benzoate (benzoan sodný, konzervant) 0,9 % a měsíčkového extraktu 0,01 % a přesto se může řadit před Sodium Benzoate. To pak vyvolá pocit většího obsahu extraktu než konzervantu.
V kosmetice se používá celá řada různých chemických sloučenin, ať už přírodních nebo syntetických, jejichž INCI se odvíjí od jejich chemického složení. Na etiketě pak můžete číst např.: Steareth-21, PEG-100 Stearate nebo Sodium Stearyl Lactylate. Co si představit pod takovým názvem je pro uživatele velmi těžké.
Existuje však několik pravidel, jak rozeznat alespoň o jaký druh látky se jedná a podle toho pak usuzovat na původ surovin a jejich přírodnost:
1) Předpona PEG- nebo koncovka –eth : PEG deriváty. Sloučeniny PolyEthylenGlykolu. Většinou syntetické emulgátory a stabilizátory. Příklad: PEG-100 Stearate, Steareth-21, Sodium Laureth Sulphate.
PEG deriváty se v kosmetice používají velmi hojně. Jsou však v přírodě těžko rozložitelné a dodnes nejsou prokazatelné studie, co se s nimi v našem těle vlastně děje. Navíc se při jejich výrobě používají velmi jedovaté látky, které škodí životnímu prostředí.
2) Koncovka –icone, nebo –icon: deriváty silikonu. Syntetické silikonové oleje nebo silikonové emulgátory. Příklad: Dimethicone, Dimethicone Copolyol
Silikonové oleje jsou oproti rostlinným nekonečně stabilní. Mají dobrou roztíratelnost a na pokožce zanechávají hebký pocit. Jsou však v přírodě nerozložitelné a postupně zanášejí pokožku, která se tak stává citlivou a suchou, stejně tak i vlasovou pokožku - vlasy se postupně začínají lámat či dokonce i padat.
3) Přítomnost minerálních olejů - Paraffinum Liguidum, Mineral Oil
Nevstřebávají se, ucpávají kožní póry, pokožka nedýchá. Narušují látkovou výměnu pleti, omezují její vlastní schopnost promašťovat se, neobsahují žádné množství vitamínů a minerálů.
Vyrábí se z ropy frakční destilací. Je to bezbarvá olejovitá kapalina bez zápachu a bez chuti. Hlavní výhodou parafínového oleje je jeho naprostá stálost, snadná zapracovatelnost do receptury a velmi nízká cena. Snadno vytváří krémy a mléka. Na pokožce vytváří pocit hebkosti bez zbytkové mastnoty. Nejsou na něj žádné alergie a nemá téměř žádný sensibilizační potenciál. Na pokožce vydrží velmi dlouho, protože není vstřebatelný. Pro pokožku ovšem neobsahuje žádné výživné látky.
Jelikož je pokožka po použití parafínového oleje stále promaštěná, přestává se vytvářet přirozený kožní maz. Pokožka se tak stává doslova závislá na parafínovém oleji a při jeho nedostatku je suchá a citlivá. Tato skutečnost je zvláště alarmující při použití do dětské kosmetiky, kdy se dětská pokožka teprve adaptuje. V přírodě je pak parafínový olej ekvivalentem umělé hmoty, jeho rozklad se počítá v řádech tisíců let.
4) Syntetické konzervanty - Methylparaben, Ethylparaben, Propylparaben, Butylparaben, syntetické vonné látky a barviva.
Mohou být příčinou alergií nebo mohou již existující alergické potíže zhoršit. Používají se velmi často, tím pádem expozice obyvatelstva je mnohem větší a pravděpodobnost výskytu alergické reakce se dramaticky zvyšuje.
Konzervačním látkám v kosmetice, stejně jako v potravinách, bychom měli věnovat pozornost. Čím delší je doba spotřeby kosmetického výrobku, tím silnější musí být konzervační systém. Jednotlivé kosmetické konzervanty se od sebe liší zejména mírou rizika alergizace.
Nepoužijeme-li v receptuře konzervant, nebo alespoň antimikrobiální látky, podléhá taková kosmetika rychle bakteriím, kvasinkám, plísním nebo houbám a je třeba ji uchovávat v naprosté sterilitě, tmě a hlavně v chladu. Při optimálních podmínkách může kosmetika bez konzervantů vydržet i několik měsíců.
Výjimku tvoří olejová kosmetika, tedy bezvodá, kde konzervant není zapotřebí, zato však jsou třeba antioxidanty, kterých má příroda naštěstí velikou zásobu (karotenoidy, tokoferoly, polyfenolycké látky a podobně).
A tak výrobky, které obsahují vodu, se bez konzervačního systému neobejdou. Konzervanty ve výrobcích české společnosti Nobilis Tilia jsou vybírány tak, aby měly co nejmenší senzitivizující potenciál a co možná největší účinnost. Nejběžněji používaný konzervant je směsí aktivních látek. Jsou to benzoová kyselina, fenoxyethanol, dehydroacetová kyselina, ethyhexylglycerin a polyaminopropyl biguanid. Benzoová kyselina je běžný konzervant jak v kosmetice, tak v potravinářství. Její senzitivizující potenciál je velmi nízký stejně jako její toxicita. Dehydroacetová kyselina je méně běžný konzervant, mající velmi nízkou toxicitu a senzitivizující potenciál. Fenoxyethanol (nebo také růžový éter či monofenylglykoléter) se v lidském organizmu rychle odbourává a v kosmetice zesiluje účinek obou látek tím, že zvyšuje propustnost buněčných membrán. Používaná koncentrace ve výrobcích se pohybuje v rozmezí od 0,2 do 0,4 % , zatímco záruční doba je 12 měsíců.
Do certifikovaných přírodních a bio výrobků (CPK a CPK BIO), které obsahují vodu však výše uvedený konzervant dle standardů použít nelze. Pro certifikované výrobky se používá například směs benzoanu sodného, sorbanu draselného a kyseliny mléčné. Sorban a benzoan jsou běžnými potravinářskými konzervanty a jejich celková koncentrace ve výrobku nepřekračuje 0,5 %. Kyselina mléčná se používá k dosažení optimálního pH pro konzervant a také pro její příznivý vliv na lidskou pokožku.
Novým trendem v konzervování přírodní kosmetiky je používání tzv. multifunkčních látek, které v přípravku hrají více rolí zároveň. V poslední době se tak můžeme setkat s výrobky, které jsou konzervované kombinací speciálních emulgátorů (monoacyl glycerolů s krátkým řetězcem, MAG) a látek zvyšujících propustnost buněčných membrán, což jsou nejrůznější estery glykolu a glycerolu.
Jedinými přírodními konzervanty, povolenými v Certifikované přírodní kosmetice a Certifikované BIO kosmetice jsou:
- Sodium Benzoate, Benzoic Acid: benzoan sodný, kyselina benzoová jsou potravinářské konzervanty, v přírodě se vyskytuje např. v benzoové pryskyřici (Styrax Benzoin).
- Potassium Sorbate: sorban draselný je potravinářský konzervant, v přírodě se vykytuje např. v nezralém ovoci.
- Salicylic Acid, Sodium Salicylate: kyselina salicylová, salicylát sodný, v přírodě se vykytuje např. ve vrbové kůře (Salix Alba).
- Phenethyalcohol: fenylethylalkohol je vonná látka s konzervačními účinky, v přírodě se vykytuje např. v růžové silici.
- Alkohol: alkohol, líh, konzervuje až od 20% obsahu, v přírodě je všeobecně rozšířen např. ve zkvašeném ovoci.
5) Sytetické tenzidy - SLES, SLS